Rozhovor hejtmana Ivo Tomana pro 51Pro

Ing. Ivo Toman, MBA → Rozhovory → Rozhovor hejtmana Ivo Tomana pro 51Pro

Narodil se 7.7.1966 ve Vysokém Mýtě, bydlí v Chocni. Manželka Michaela lékařkou. Mají dceru Michaelu a syna Filipa. Mezi jeho záliby patří cestování a politika. Po absolvování ČVUT Praha, fakulty stavební, oboru pozemní stavby, pracoval ve Stavoprojektu Choceň jako projektant. Patří mezi zakládající členy ODS a v roce 1992 byl zvolen poslancem Federálního shromáždění. Zastával funkci místopředsedy parlamentního klubu ODS. Nyní je členem republikového smírčího výboru ODS. V roce 1993 nastoupil na Okresní úřad Ústí nad Orlicí, kde zastával funkci zástupce přednosty. Po krajských volbách v roce 2000 byl jmenován do funkce zástupce ředitele Krajského úřadu Pardubického kraje. Ve volbách v roce 2004 byl zvolen členem Zastupitelstva Pardubického kraje a do funkce náměstka hejtmana zodpovědného za dopravu a správu majetku. Od 21. února 2008 zastává funkci hejtmana Pardubického kraje.

 

1/ Proč jste se rozhodl opětovně kandidovat ?
Politika je můj život. Hodně jsem s ní prožil a hodně s ní ještě chci prožít. Mám stále ještě - pro někoho možná naivní - představu, že mohu pomoci lidem okolo sebe. Navíc mám na co navazovat. Mám zkušenosti z Federálního shromáždění, z okresní i krajské úrovně. A mám rozdělanou práci, kterou chci dokončit. Jako náměstek hejtmana pro dopravu jsem rozjel modernizace silnic, boj za výstavbu rychlostní silnice R35 napříč Pardubickým krajem i za splavnění Labe do Pardubic, které by bylo novou alternativou v dopravě. Jako hejtman chci stabilizovat situaci v krajských nemocnicích, dotáhnout do konce výstavbu krajského soudu a krajského policejního ředitelství v našem kraji tak, aby se stal plnohodnotným regionem v rámci republiky. Když jsem 21. února nastupoval do funkce hejtmana po zesnulém Michalu Rabasovi, mnozí mne označovali za „zimního" hejtmana. Ale já chci být zimní, jarní, letní, podzimní a znovu zimní hejtman.

 

2/ Když po vás lidé chtějí, abyste Váš kraj charakterizoval, jakými slovy jim odpovídáte?
Půjčuji si motto kraje: „Pardubický kraj je území, kde snoubí nádherná příroda, velkolepá historie, lidský um, úchvatnost hudby a sport snad ve všech podobách." A přidávám k tomu, že jsme mladý, dynamický a úspěšně se rozvíjející region.

 

3/ Vzpomenete si, jaký z úkolů ve funkci byl pro vás v končícím čtyřletém období nejtěžší?
Velké diskuze se vedly kolem trasování rychlostní komunikace R35. Měsíce různých jednání s obcemi, ekology, ministerstvy i veřejností mne stály mnoho sil. Ale nakonec jsme našli kompromis a trasu R35 schválili. Musel jsem v ní udělat ústupek - vždy jsem totiž byl zastáncem tzv. severní varianty, ale okolnosti a především touha konečně začít stavět nejen pro kraj klíčovou silnici z Čech na Moravu můj názor změnila a zvedl jsem ruku pro jižní trasu. Přál bych si, aby teď podobný kompromis udělali i lidé na Orlickoústecku a nebránili výstavbě přivaděčů ze severu na novou komunikaci. Nyní, ve funkci hejtmana, se potkávám i s novým problémem. Je jím zdravotnictví, konkrétně nedobrá ekonomická a personální situace v našich 5 nemocnicích.

 

4/ Samozřejmě nelze obejít úspěchy. Co mezi ně řadíte?
Dohodu o R35. Dovedení dálnice D11 z Prahy na hranice kraje. Dobře rozjetou modernizaci krajské silniční sítě včetně mostů. Spuštění první etapy integrovaného dopravního systému v kraji. Získání zakázky pro krajskou správu a údržbu silnic na zimní a částečně i letní údržbu státních silnic... Pardubickému kraji se za těch téměř osm let existence podařilo nastartovat svůj rozvoj. Jsme ekonomicky stabilní region, z pohledu investičních výdajů patříme na špičku mezi českými kraji. V oblasti cestovního ruchu se nám podařilo odlepit se od posledních příček v žebříčku návštěvnosti. Nezaměstnanost v kraji se drží na hranici 6 %, což je také dobrá vizitka.

 

5/ Kraje v roce 2006, v půlce vašeho volebního období, zažily parlamentní volby a po nich střídání vlád. Jak se tyto změny ve fungování kraje projevily?
Obávám se, že se teprve projeví. Komunální a krajská politika byla dosud více o lidech než o politice na centrální úrovni. Bohužel se nyní ukazuje, že tématy blížících se krajských voleb budou celostátní témata - především ta, která jsou z pohledu opozice negativní. Myslím tím potřebnou reformu financí, zdravotnictví atd. Naše země tyto reformy nutně potřebuje, ale někteří politici jako by neměli oči, uši ani rozum...

 

6/ Následuje pro hejtmany asi dost častá otázka: změnili byste něco na postavení krajů?
Ano. Měly by být samostatnější. Měly by dostávat větší podíl z daní, aby měly s čím hospodařit a mohly investovat. Stát na kraje delegoval celou řadu povinností, ale zapomněl k tomu dát finanční prostředky. Navíc stále vzrůstající agendou v tzv. přenesené působnosti nás tlačí k nabírání nových a nových úředníků.

 

7/ Lze po osmi letech od ustanovení krajů říci, jestli se vznik krajských úřadů v takové podobě a počtu osvědčil? Nestačily dřívější okresy a okresní úřady?
Zrušením okresních úřadů se některé agendy přiblížily více občanům a to delegováním na obce. Krajské úřady měly být jakýmsi přechodníkem mezi obcemi a centrálními orgány. Domnívám se, že se to většinou podařilo. Kraje mají svůj smysl také z pohledu koncepčnosti. Můžeme systematicky a plošně rozvíjet kraj a s rozumem investovat peníze. A smysluplně koordinovat záměry po celém regionu.

 

8/ Myslíte si, že už si lidé zvykli na v uvozovkách své kraje a své hejtmany? Jak často se z kanceláře mezi běžné voliče dostanete?
Zvykli a často se na hejtmany i obracejí. Osobně se snažím s veřejností komunikovat. Vyjíždím do kraje na pracovní návštěvy měst, beseduji s tamními obyvateli. Nově jsem teď zahájil online rozhovory na krajském webu. Dveře do mé pracovny jsou otevřeny a jsem vždy ochoten kohokoli přijmout.

 

9/ Jaké jsou hlavní body Vašeho volebního programu?
Chci podporovat růst ekonomiky, udržet a snižovat nezaměstnanost, zlepšit dopravní infrastrukturu, podporovat rozvoj mezinárodního letiště v Pardubicích a veřejnou dopravu. Jde mi také o rozvoj odborného i vysokoškolského školství a jeho účinné propojení s privátním sektorem, o zharmonizování objemu poskytované péče s úhradou výkonů od zdravotních pojišťoven i o podporu neziskového sektoru pečujícího o handicapované, přestárlé i závislé občany. A samozřejmě bych rád kraj zatraktivnil z pohledu turistiky, volnočasových i kulturních aktivit.

 

10/ Existují nějaké velké investice, které kraj v příštích čtyřech letech nezbytně potřebuje?
Investice do dopravní infrastruktury, zdravotnictví a školství. Přestože se nám podařilo opravit na 260 kilometrů a 62 mostů na krajských silnicích, tisíce kilometrů a desítky mostů finanční injekci ještě potřebují. Stát by v této oblasti měl investovat už do několikrát zmíněné R35, ale i do obchvatů měst. Potřebujeme také investovat do výstavby nového terminálu na pardubickém mezinárodním letišti, jehož podílníkem Pardubický kraj je. Dále do modernizací objektů a vybavení krajských nemocnic či škol. Plánů je mnoho.

 

11/ A jaká byla největší investice v končícím období?
Investic je za těch osm let existence kraje opravdu mnoho. Mezi ty opravdu „nej" považuji např. rekonstrukci mostu Pavla Wonky v Pardubicích, projekt modernizace silnic v česko-polském příhraničí, rekonstrukci knihovny v Pardubicích, výstavbu krajského operačního střediska ZZS, rekonstrukci pardubického zámku, modernizaci Ústavu sociální péče v Žampachu či přístavbu vyhledávané SOŠ stavební v Pardubicích - Rybitví. A desítky dalších.

 

12/ Už jste přemýšleli o tom, co byste udělali v okamžiku vašeho znovuzvolení?
Měli bychom radost. Oslavili bychom to. A začali pracovat a plnit svá předsevzetí. Osobně bych zašel k hrobu svého předchůdce Michala Rabase, protože byl můj přítel a protože mě mnohému naučil. A na jeho práci chci navázat.

 

13/ Je nějaký světový či český politik, na kterého si při svých rozhodováních vzpomenete? A to samozřejmě v dobrém, jako případný vzor?
Na Michala Rabase, hejtmana Pardubického kraje. Na prezidenta Václava Klause, se kterým se v různých funkcích potkávám už od dob revoluce. Na ministerskou předsedkyni Margaret Thatcherovou, která aplikovala moderní konzervativní politiku.