Každá šance může být cennou životní zkušeností, prohlásil Ivo Toman v rozhovoru pro Krajské noviny
Ing. Ivo Toman, MBA → Rozhovory → Každá šance může být cennou životní zkušeností, prohlásil Ivo Toman v rozhovoru pro Krajské noviny
- Od svých šestadvaceti let zastáváte nejrůznější významné funkce, namátkou jmenujme poslance Federálního shromáždění, hejtmana Pardubického kraje, nyní v srpnu přišlo jmenování náměstkem ministra dopravy. Kam na pomyslném žebříčku právě svůj aktuální post řadíte z hlediska významu?
Do politiky jsem vstoupil opravdu brzy a měl příležitost vyzkoušet různé pozice. Vždy jsem to bral jako službu lidem a snažil se dělat věci s konkrétním smyslem a přínosem pro lidi. V každé z té funkcí jsem měl jiné možnosti, jiné pravomoci. Všechny pro mne měli svůj význam, byly opravdovou školou života.
Federální shromáždění byla obrovská zkušenost. Poznal jsem tam osobnosti, které jsou dodnes vysokými představiteli českého, ale i slovenského státu, např. Václav Klaus či Miloš Zeman. Jsem rád, že jsem se mohl poznat i se zesnulým Alexandrem Dubčekem. Na okresním úřadě jsem mohl poznat konkrétní problémy lidí v okresním měřítku. Byl jsem u zrodu krajské samosprávy, kde určitě vrcholem mé tehdejší kariéry bylo zvolení do funkce hejtmana. Ve funkci zmocněnce vlády jsem měl možnost zúčastnit se jednání vlády a porady ekonomických ministrů, což je další zkušenost, kterou jsem předtím neměl. Současnou pozici ještě hodnotit nechci, ale je pravda, že jsem teprve druhý člověk z východočeského regionu, který na této pozici v resortu dopravy je. Velmi dobře si uvědomuji - jak jsem řekl na posledním jednání krajského zastupitelstva, kde jsem rezignoval - že jsem tuto nabídku dostal díky všem svým dosavadním zkušenostem, zejména z krajské samosprávy.
- Jakou oblast konkrétně na ministerstvu dopravy spravujete, co všechno je ve vaší gesci?
Zodpovídám za sekci dopravně-správních agend. V mé gesci je odbor veřejné dopravy, plavby, odbor silniční dopravy a odbor provozu silničních vozidel, který má největší záběr a spadá pod něj např. problematika evidence vozidel, řidičů, problematika autoškol, řidičských průkazů, STK, emisí a také např. problematika bodového systému.
- Velkou zkušenost s dopravní problematikou máte z regionální politiky, dopravu jste měl na starost už jako náměstek hejtmana Pardubického kraje, je pohled na tuto oblast jiný z regionu a jiný z centra?
Ve funkci jsem teprve měsíc, na nějaké hodnocení je ještě brzo, ale rozdíl určitě je. Ve svém regionu logicky sledujete své regionální zájmy, z pozice ministerstva se musíte na dopravní problematiku dívat globálně, sledovat zájmy celé země. Ale samozřejmě i na této práci se může projevit váš původ - např. já jako obyvatel Pardubického kraje budu pořád na své kolegy apelovat, že rychlostní silnice R35 a dálnice D11 jsou klíčovými komunikacemi pro celý stát, nejen pro region východních Čech a stát by měl do nich investovat. A budu to dělat přesto, že nejsem za investice a výstavbu dálnic a silnic zodpovědný.
- Jak můžete zmíněné zkušenosti z krajské politiky využít na ministerstvu? Budete, řekněme, nadržovat krajům, budete více slyšet na prosby či nářky svých nedávných kolegů?
Nadržovat tomu nebo onomu kraji nelze. Jak jsem říkal, musíme se na dopravu dívat z pohledu ČR. Ale protože znám problémy regionů osobně, můžu - a budu - říkat své názory a doporučení projektům, které mají smysl a prospějí nejen regionální dopravě.
- Bude mít z vašeho angažmá na ministerstvu dopravy nějaký konkrétní prospěch váš „domácí" Pardubický kraj, jeden z nejopomíjenějších regionů bez jediného dálničního kilometru, bez splavněného Labe...?
Přestože už jezdíme po prvních kilometrech dálnice, respektive rychlostní silnice R35, od loňského roku, je pravda, že patříme mezi regiony s nejmenším počtem kilometrů dálnic a rychlostní silnic a je to určitě největší problém a zároveň handicap našeho regionu. Nechci kraji slibovat nic konkrétního. Doba je těžká, jsme v době obrovského tlaku na veřejné finance a na efektivitu celé veřejné správy včetně ministerstva dopravy. Přesto se budu snažit na problémy Pardubického kraje upozorňovat a podporovat rozvoj silniční, železniční, letecké i vodní dopravy v regionu. Vzhledem k tomu, že v mé gesci je i odbor plavby, rád bych se zasadil o posunutí přípravných prací týkajících se splavnění Labe do Pardubic. Mimochodem, je to jedna z priorit v programovém prohlášení této koaliční vlády.
- Vrátím se nyní do poněkud obecnější roviny. Co je podle vašeho názoru, pane náměstku, největším problémem dopravy v České republice a co je největším problémem dopravy v krajích?
Je to stále stejná věc. Pardubickému kraji chybí zejména rychlostní silnice R43 a R35. Ale právě tato komunikace R35 má význam pro celou Českou republiku. Společně s dálnicí D11 je totiž jedinou možnou alternativou k přetížené dálnici D1, jakýmsi jejím severním koridorem. V krajích obecně je problém v zahlcené dopravě, v chybějících obchvatech měst, ve stavu silnic všech tříd. V regionech, ale i v České republice, je problém s financemi, a to nejen na silnice a dálnice, ale také na investice na železnici a na vodě.
- Důležitou otázkou je jistě fakt, že pomalu, ale jistě bude ubývat prostředků z evropských fondů, které jsou důležitým zdrojem při financování dopravních staveb. Jak se na tuto situaci podle vás můžeme připravit a jak se s ní pak budeme moci vyrovnat?
Je to tak, evropských peněz bude méně a méně. Bohužel finanční prostředky nejsou ani v rozpočtu státu. Osobně bych viděl možnost jejich získání např. v jiné filozofii výběru mýtného a v tzv. PPP projektech.
- Stal jste se náměstkem ministra, který patří k jednoznačně nejviditelnějším a nejrazantnějším v celé nové vládě a důsledně se snaží realizovat její podtitul, tedy vláda rozpočtové odpovědnosti. Jaké to je být v týmu, který regionům říká že nebudou peníze a že se ta či ona stavba musí zastavit?
Ministerstvo skutečně zvolilo razantní postup a hledá úspory. Od ministra dopravy, který je manažerem na svém místě, je obrovský tlak na efektivitu celého resortu. Vedle krizového scénáře, který probíhá v tomto období, se na ministerstvu dopravy velmi zodpovědně zabýváme supervizí dopravy do roku 2025.
Říkat krajům, že jejich dálnice, silnice, mosty v nejbližší době nebudou, je nepříjemné, zvlášť když to znáte z pohledu krajů. Jsem ale optimista a věřím, že zastavení některých staveb je jen dočasným řešením a že se situace stabilizuje. Pak se na stavby vrátí stavební stroje. Ostatně na některých projektech už to tak je. Je ale nutné, aby v době, kdy už si nemůžeme dovolit rozhazovat a zadlužovat další generace, přišly i stavební firmy s řešením kde uspořit. Zároveň je nutné zefektivnit a zlevnit celou přípravu včetně výkupu pozemků a výstavbu silnic a dálnic v této zemi.
- Říká se, že nové koště dobře mete a také, že nic se nejí tak horké, jak se to uvaří. Nebudou škrty a zastavování dopravních staveb za půl roku zapomenutou kapitolou počátku ministrování Víta Bárty?
Nemyslím si to. Jsme teď v situaci, kdy nejsou finanční prostředky, kdy se hledají úspory. Jde teď o jakýsi audit rozestavěných i připravovaných staveb a ty dobré a potřebné se budou postupně realizovat. A na razantní postup ministra se určitě nezapomene.
- Jedním z řešení nedostatku financí v dopravě jsou podle ministerstva také PPP projekty, tedy zapojení soukromého sektoru. Pardubický kraj se o jeden takový pokusil, byť v jiné oblasti, a nedopadlo to právě dobře. Proč myslíte, že je toto jedna z cest?
Pardubický kraj zkoušel PPP projekt v oblasti zdravotnictví a nevyšel, to je pravda. Budu teď říkat čistě můj osobní názor : PPP projekt je založen na soukromé investici, kterou stát (kraj) bude pár desítek let splácet. Zdravotnictví může být pro investora riskantní oblastí, v dopravě je návratnost investice jistější. Po dálnicích budeme stále jezdit, mýtné se bude vybírat. Je to tedy projekt oboustranně výhodný. Stát bude mít moderní a rychlé dálnice, investor jistotu návratnosti.
- Vrátím se ještě k vaší osobě. Kvůli střetu zájmů jste na zářijovém jednání rezignoval na členství v Zastupitelstvu Pardubického kraje a z politika jste se stal úředníkem. Nebylo vám to po těch letech líto?
V regionální politice jsem strávil mnoho let, udělal si mnoho přátel i nepřátel. Ale byly to dobré roky. Samozřejmě mě to trochu mrzí, ale život jde dál. A jsem přesvědčen, že žádná šance se nemá odmítat. Každá šance totiž může být cennou životní zkušeností.
- Předpokládáte, že se do politiky, ať regionální nebo vrcholové ještě někdy vrátíte?
Na to je jednoduchá odpověď - Nikdy neříkej nikdy.
Ptejte se:
Zeptejte se mně, na cokoli chcete.