Grandpress - služebně nejmladší hejtman Ivo Toman!!!

Ing. Ivo Toman, MBA → Rozhovory → Grandpress - služebně nejmladší hejtman Ivo Toman!!!

Po nedávné hromadné nehodě na dálnici D1 se začalo ještě více diskutovat o budoucnosti dopravy především silniční, ale nejen o ní. Pardubice jsou významným dopravním uzlem, jak vidíte tuto situaci vy?

 

Chci jen připomenout, že Pardubický kraj nemá dosud jediný kilometr dálnice či rychlostní silnice, tahle nehoda snad alespoň přispěla k tomu, že se přestalo spekulovat o třech pruzích na D1 a podobných věcech, ale konečně se rozhodlo postavit druhou páteřní komunikaci, která povede i přes náš kraj. Propojí se Praha se severní Moravou, je to priorita pro Českou republiku. Jsem poprvé velký optimista, že se toho dožijeme. Úsek po Vysoké Mýto by mohl být hotov za pět let, ostatní do roku 2015 či 2016. Ovšem pro Pardubický kraj jsou důležité i další druhy dopravy, pokud jde o tu železniční, chceme zdvoukolejnit úsek do Hradce Králové, narovnat trať na koridoru mezi Chocní a Ústí nad Orlicí, důležitá je i elektrifikace směrem na Polsko. Pokud jde o vodní dopravu, je naší prioritou vybudovat v Pardubicích mezinárodní přístav včetně multilogistického dopravního centra. Všechno je naplánováno, stavební povolení jsou téměř vyřešena, jen nám teď Strana zelených a pan ministr Bursík zablokovali kanál kolem Přelouče, což je poslední místo, které nám chybí na cestě k moři. Bojujeme, ale zatím je to boj marný. Myslím, že nakonec zvítězí zdravý rozum, vždyť se na tom pracuje už deset let. Pokud jde o letiště, patří mezi pět mezinárodních v zemi, usilujeme o jeho modernizaci, letištěm projde 100 000 cestujících, chceme tento počet zvýšit na čtvrt milionu. Vybudujeme nový terminál. Samozřejmě, jsou to základní věci, podrobnosti by přesáhly rozsah tohoto článku.

 

Vaše zvolení hejtmanem by skoro bylo zápisem do Guinessovy knihy rekordů, nejen, že vás volili zástupci vaší strany, tedy ODS, ale i opozice. Dostat 43 ze 45 hlasů, to se často nestává…

Určitě bych nemluvil pravdu, kdybych řekl, že mne to nepotěšilo, nejsem ale žádný nováček, pracuji šestnáctý rok ve veřejné správě, na krajském úřadě jsem od prvního dne, tedy osm let. Jsem samozřejmě rád, že to bylo vyjádření důvěry k mé osobě, vždy jsem se snažil vše řešit transparentně, věcně, snad to bylo i ocenění toho, co se podařilo v dopravě, kterou jsem měl na starosti a stále si ji i při ostatních povinnostech hejtmana ponechávám. Snažím se komunikovat co nejvíce, začal jsem objíždět města, abych se přímo na místě seznámil s konkrétními věcmi, které jsou v tom kterém místě.

 

Myslíte si, že tato podpora vám pomůže i na podzim v krajských volbách?

Jsem realista, tam už to nebude tak „sousedská atmosféra“, je to prostě soutěž a tak je potřeba se na to dívat. Na druhou stranu musím připomenout, že volební kampaň v Pardubickém kraji byla vždy korektní a očekávám, že tomu bude tak i letos.

Je vám 41 let, jste tedy v ideálním „pracovním věku“, přesto tato funkce musí být celková zátěž pro vaši rodinu. Jak to zvládáte?

Bez podpory rodiny to samozřejmě nejde, ale věděl jsem do čeho jdu, a že tomu se bude muset podřídit i rodinný život. Navíc manželka je lékařka a manažerka, takže máme opravdu minimum času. Máme na lednici dva kalendáře, do kterých zapisujeme své časové možnosti a snažíme se najít průnikový bod, abychom mohli třeba spolu jít nakoupit či na nějaké společenské akce, ale těch průniků se moc nenajde.

Při této práci je hodně důležitá relaxace, co vás nejvíce „nabíjí“?

Jestli očekáváte odpověď ve smyslu různých sportovních turnajů, tak vás zklamu. Opravdu nevím, kde bych vzal čas na pravidelnou účast na tenisových či golfových turnajích, nabíjí mne každé setkání s lidmi, právě ten přímý kontakt to je něco jedinečného. A pak chodím jako divák v Pardubicích na hokej, i když ty letošní výsledky nejsou nic moc, přesto je v hale neopakovatelná atmosféra, potkám se tam s řadou přátel.

Kdybyste měl přece jen jeden volna, jak byste ho strávil?

Pohybujeme se v oblasti teorie, ale moc krásné. A tak když už jsem u toho snění, tak si představuji, jak bych si udělal pěknou pohodu u krbu, pálil dřevo, opékal maso, k tomu točené pivko...

 

Podle vašich posledních slov to nevypadá, že jste vegetariánem, jak vůbec hodnotíte gastronomii v Pardubicích?

Gastronomie v našem kraji a samozřejmě v Pardubicích šla během posledních let hodně nahoru, každý si tu může vybrat podle chuti i podle „kapsy“. S tím vegetariánstvím máte pravdu, já jsem spíš na ty steaky a tak si zajedu třeba k indiánovi na Dubinu.

 

Snad nám nebudou čtenáři vyčítat, že se příliš věnujeme jídlu, ale pardubický perník prostě vynechat nelze…

To určitě ne, je to opravdový fenomén, ať přijedete kamkoli do zahraničí, nebo přijede kdokoli k nám a dostane perník, získává něco jedinečného, vždycky to zabere. V tom třeba jediném malém výrobku jako by byl vetknut um lidí, historie, tradice. Je to reklama číslo 1 a navíc se podařilo získat certifikát Evropské unie, stálo to hodně sil, stohy papíru, ale povedlo se. Pardubický perník si to zaslouží.

 

Hovoříme samozřejmě především o Pardubickém kraji, ale když vyjedete daleko za jeho hranice, co vás nejvíce zajímá?

Mám rád především poznávací zájezdy, cestování je můj koníček a jsem rád, když alespoň jednou za rok mohu někam vyrazit, něco někde vidět. Co mne nejvíce dostalo, když jsme absolvovali s manželkou zájezd do Mexika po památkách Mayů a Aztéků, z toho jsem byl doslova fascinován. Pyramidy od Mayů, a všechny věci kolem tohoto národa a vůbec vše v Jižní Americe mne hodně oslovilo.